Přináším vám to nej.. z netu a mailíků :o)

Poučení

Omývání ovoce

15. února 2017 v 16:48 | jask*
Jak jednoduše očistit ovoce bez chemikálií? Naplňte dřez vodou, přidejte šálek octa a zamíchejte. Přidejte ovoce a nechte máčet 10 minut. Voda bude špinavá a ovoce se bude jiskřit, bude bez vosku, nebo špinavého filmu. Je to dobré také pro bobule, neboť nebudou tak plesnivět.

Když to uděláte s jahodami, tak vám vydrží týdny. Kdyby se toto praktikovalo častěji a už dávno - tak jsme nemuseli mít kolem sebe tolik rakovin a obdobného svinstva.




Tuto radu již delší dobu skutečně používám, i na jahody a maliny ...jako nové, čerstvé a hlavně, vydrží v ledničce několik dní a nebojte, octem to nechutná, papriky, rajčata, všechnu zeleninu, co koupím hodím do dřezu s octovou vodou a pak uložím do lednice, vyplatí se to.

České štěstí

16. listopadu 2016 v 17:43 | jask*

Co s námi dělá měsíc

15. listopadu 2015 v 16:03 | jask*

Dějiny ve dvou minutách

9. května 2015 v 13:45 | jask*
Sedmnáctiletý Joe Bush dostal za domácí úkol udělat video prezentaci. Zvolil si dějiny a směstnal je do dvou minut. Obrázky z internetu, hudební doprovod skladba Mind Heist od Zack Hemsey (z filmu Interception) a výsledkem je toto.

Pranostiky

1. března 2015 v 15:06 | jask*
Pranostiky vycházejí z dlouhodobých historických pozorování. V jistém ohledu předcházeli meteorologii a jejím meteorologickým modelům. Je to žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti, potažmo i předpověď těchto věcí. Výraz pranostika je odvozeno z latinského slova prognosis, tedy předpověď. Výzkumem pranostik se zabývá paremiologie, jako součásti lidové slovesnosti se jim věnuje i folkloristika.

Jak otevřít láhev vína

5. července 2014 v 10:36 | jask*
Stalo se vám někdy, že jste dostali chuť na dvoječku vínka a po ruce nikde vývrtka? Tak shlédněte video - zaručeně dobrá vychytávka :•)

Přijímací pohovor

24. června 2014 v 8:46 | jask*

Láska a přátelství, radost a objetí

27. dubna 2014 v 17:01 | jask*
Ptá se láska přátelství:
"Proč jsi tu ty, když jsem tu já?"
A přátelství odpoví:
"Abych vykouzlilo úsměv tam, kde ty necháváš slzy..."





Zvládnete vědecké otázky na úrovni základní školy?

25. března 2014 v 16:59 | jask*
Zkuste si jen jen tak tenhle testík.....

Moc hezká úvaha...

10. listopadu 2013 v 12:26 | jask*
.... musím se s vámi o ni podělit.

Báseň stařenky

21. října 2013 v 15:16 | jask*
Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné v Ashludieově nemocnici poblíž Dundee ve Skotsku. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

Tento text by se měl stát povinným studijnim materiálem pro veškerý zdravotnicky personál !!!

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte, řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá, nevnímá, když po ní něco se žádá, o světě neví, jen přidělává práci, boty a punčochy napořád ztrácí.

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, už potřebuje však krmit a přebalovat.

Tohleto vidíte? Tohle si myslíte? Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala, než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let s bratry a sestrami slád život jako med.

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím, co skládala svůj slib za bílou kyticí.

A když mi bylo pár let po dvaceti, já chtěla šťastný domov pro své děti.

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.

A je mi čtyřicet, synové odchází, jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí, co u mě na klíně si jak ti první hráli.

Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

Příroda krutá je, i když byl život krásný, na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.

Málo bylo těch let a netáhla se líně, já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, neuvidíte seschlou stařenu...
Teď už - MĚ uvidíte!

Rozdíl mezi kamarádem a přítelem..........

21. října 2013 v 12:13 | jask*


Když Tě navštíví kamarád, chová se jako host, ale opravdový přítel otevře a obslouží se.....

Kamarád Tě nikdy neviděl plakat, ale příteli se chvějí ramena, když vidí Tvé slzy....

Kamarád nezná jména Tvých rodičů, ale přítel má jejich telefonní čísla i adresy ve svém notýsku.....

Kamarád přinese lahvinku vína na Tvé narozeniny, ale přítel přijde dříve a zeptá se, s čím Ti může pomoci a po skončení oslav zůstane, aby Ti pomohl s úklidem...

Kamarád nesnáší, když mu voláš, jestliže už šel spát, ale přítel se ptá, proč jsi mu tak dlouho nezavolal....

Kamarád si s Tebou rád pokecá, ale přítel Tě vyslechne, když máš romantickou lásku i problémy...

Kamarád si myslí, že přátelství skončilo, jestliže jste se pohádali, ale přítel Ti po hádce zavolá....

Kamarád si myslí, že jsi tady vždy jen pro něho, ale přítel je zde pořád pro Tebe....

Jak jste prožily čarovnou Svatojánskou noc?

24. června 2013 v 17:00 | ŽENA.IN
Dnes je 24. června, svátek má Jan. A je to rozhodně výjimečný den, protože se k němu váže mnoho magických a nadpřirozených úkazů. Zvláště k noci - ta na dnešek byla Svatojánská. Oslavily jste ji?

fire

Svatojánská noc je pokračováním Letního slunovratu. Je to noc z 23. na 24. června a je plná kouzel, magie a zázraků. Její tradice sahají do starověku, uctívali ji Keltové i Slované.

Křesťanská církev však nechtěla, aby mezi lidmi přetrvávaly tyto pohanské slavnosti, a tak určila 24. červen jako oslavu dne narození sv. Jana Křtitele. Zvyky a rituály z dávných dob ale nevymýtila, jen se od té doby této noci říká Svatojánská.

K této magické noci se váže mnoho rituálů, ale liší se podle krajů a také samozřejmě záleží na druhu víry. Každý to měl trochu jinak... Symbolem Svatojánské noci je hlavně sběr bylinek, lidé zažívají různé zázraky a nadpřirozené úkazy, otevírají se skály s poklady.

K další důležité aktivitě patří také pálení svatojánských ohňů na nejvyšším kopci v kraji, jakési pokračování pálení čarodějnic. Lidé tančili a skákali kolem ohně a pálili byliny, kterými pak žehnali dobytku a chránili domy. Dobrou úrodu pak měl zajistit popel z těchto ohňů. Někteří lidé zase hledali poklady ve skalách, ale museli přitom dávat pozor, aby je bludičky nebo divoženky v lese neutancovaly k smrti, jiní se spojovali s duchy zemřelých.

Ženy pak během Svatojánské noci házely věnce do vody nebo sbíraly bylinky, zvlášť ty natrhané o půlnoci totiž mají velkou moc. Podle jedné pověsti se tak dá získat i milovaný muž - když jste si daly devatero bylin pod polštář a před spaním na někoho myslely, v brzké době toho muže můžete získat.

Ke všemu úplněk

Letos byl během Svatojánské noci navíc v úplňku měsíc, což je poměrně výjimečné a o to silnější.

Neúprosný čas

3. června 2013 v 22:16 | jask*

Masopust

6. února 2013 v 19:53 | jask*
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.


Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek nebo ostatky? Docela dlouho: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Stanovení termínu závěrečného dne − masopustního úterý před Popeleční středou − je tak trochu matematicko-astronomická úloha.

Popeleční středa totiž nemá své pravidelné datum. V každém případě zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Jejich termín se zase řídí datem prvního jarního úplňku − první neděle po něm je velikonoční.
V roce 2013 připadá termín masopustního úterý na 12. února.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala Popeleční středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Napsáno devadesátiletou

24. listopadu 2012 v 19:01 | jask*
Tohle je něco, co bychom si všichni měli přečíst nejméně jedenkrát týdně !
Na oslavu stárnutí jsem jednou napsala 45 ponaučení, které mi uštědřil život, napsala devadesátiletá Regina Brett, z Plain Dealer v Clevelendu, stát Ohio, USA.


1. Život není spravedlivý, ale je pořád dobrý.
2. Když jsi na pochybách nebo v nejistotě, učiň jenom další krůček.
3. Život je příliš krátký na to, abychom marnili čas nenávistí ke komukoliv.
4. Tvoje práce se o tebe nepostará, když budeš nemocen. Tvoji přátelé a rodiče ano. Udržuj s nimi kontakt.
5. Vyplať svoje kreditní karty každý měsíc.
6. Nemusíš vyhrát každý spor. Souhlas s nesouhlasem.
7. Plač s někým. Je to mnohem hojivější, nežli pláč o samotě.
8. Je v pořádku dostat vztek na Boha. On to vezme.
9. Začni šetřit na důchod od první výplaty.
10. Když přijde na čokoládu, odpor je marný.
11. Usmiř se s minulostí. Tak ti nebude kazit přítomnost.
12. Je v pořádku dovolit svým dětem aby tě viděly plakat.
13. Neporovnávej svůj život s jinými. Nemáš představu o tom, čím vším museli projít.
14. Jestliže vztah musí být tajný, neměli byste v něm být.
15. Vše se může změnit během mrknutí oka. Ale nebojte se, Bůh nikdy nemrká.
16. Zhluboka se nadechni. Uklidňuje to mysl.
17. Zbavte se všeho, co není užitečné, krásné nebo radostné.
18. Co tě nezabije, to tě posílí.
19. Nikdy není pozdě na to, mít šťastné dětství. Ale to druhé záleží jenom na tobě a nikom jiném.
20. Když přijde k tomu, jít za tím co v životě miluješ, neber ne jako odpověď.
21. Rozsviť svíčky, natáhni hezké prostěradlo, oblékni si svůdné prádélko. Nešetři si to na slavnostní příležitost. Dnešek je slavnostní.
22. Přípravy přeháněj, potom ale jdi s proudem.
23. Buď výstřední teď. Nečekej na stáří, abys oblékl purpur.
24. Nejdůležitější pohlavní orgán je mozek.
25. Nikdo nemůže za tvé štěstí kromě tebe.
26. Zarámuj každé tzv. neštěstí těmito slovy "bude to mít nějaký význam za pět let?"
27. Vždycky zvol život.
28. Odpusť každému všechno.
29. Co si o tobě myslí ostatní lidé tě nemusí zajímat.
30. Čas léčí téměř všechno. Dej času čas.
31. Ať je situace jak chce dobrá nebo špatná, změní se.
32. Neberte se tak vážně. Nikdo jiný to taky nedělá.
33. Věřte na zázraky.
34. Bůh tě miluje, protože je Bohem, ne pro to co jsi udělal či neudělal.
35. Nebilancuj život. Ukaž se a dělej většinu z něj teď.
36. Stárnutí poráží jinou možnost - zemřít mlád.
37. Tvoje děti dostanou jenom jedno dětství.
38. Všechno, na čem nakonec doopravdy záleží, je že jsi miloval.
39. Dostaň se ven každý den. Zázraky čekají všude.
40. Když my všichni naházíme naše problémy na hromadu a uvidíme ještě někoho, měli bychom si ty svoje vzít zpátky.
41. Závist je mrhání časem. Už máš všechno, co potřebuješ.
42. To nejlepší teprve přijde…
43. Bez ohledu na to jak se cítíš, vstaň, oblékni se a ukaž se.
44. Dávej.
45. Život není spojen s ohýbáním se, ale je to pořád dar.

Věci, které prozradí, že jste křupan

28. září 2012 v 17:29 | jask*
Základy etikety by si měl osvojit každý jedinec, aby nebyl ve společnosti za vulgárního asociálního hulváta. Může se vám to hodit třeba v novém zaměstnání, ve škole či klidně i na návštěvě u přítelkyně.

5 věcí, které prozradí, že jste křupan


Ačkoli bychom mohli některá pravidla etikety označit za dávno zapomenutý přežitek a vybraná společnost se již naučila u méně zkušených jedinců tolerovat velmi drobné přešlapy proti bontonu, vyplatí se osvojit si aspoň základní znalosti společenského chování, kterými dávate najevo, že nejste vulgární prase a hulvát. Může se vám to hodit. Jestli chcete vědět, jak na tom jste, čtěte následující nejhorší projevy křupanství a naučte se jich vyvarovat. Pak se terpve můžete s čistým svědomím označit za společenského jedince.

Neumíte pozdravit

V učebnicích etikety se sice dočtete podrobný návod, jak a koho správně zdravit, ale my se spokojíme prozatím s tím, že nebudeme při pochůzkách koukat do země a člověka, který vypadá na to, že by si pozdrav zasloužil, samozřejmě pozdravíme. Nemusíme rovnou vykřikovat "Pochválen pán Ježíš Kristus!", zastavovat se a líbat dotyčné osobě ruku, vystačíme si se zřetelným a srozumitelným "Dobrý den!", což doplníme navázáním očního kontaktu a mírnou úklonou. Tím dáte ostatním najevo, že vám nejsou putna.

Proč zdravit? Nikdy nevíte, kdy se vám bude dotyčná osoba hodit ku vašemu prospěchu - například na pracovišti nebo ve škole. Pamatujte, že člověk si snáze vzpomene na negativní zkušenost než na tu pozitivní, proto zdravením každého, od vrátného po generálního ředitele či profesora biologie, nic nezkazíte. Spíše naopak. Ukážete, že nejste asociální dobytek, který neumí otevřít ústa. Proto pozdravem nešetříme.

Existují ale i výjimky. Například v prostředcích MHD se nevnucujeme a cizí osoby zdravíme jen proto, když od nich něco chceme - třeba se zeptat, kolik je hodin, nebo jak se dostaneme na Náměstí míru.

Nechcete uhnout

Jedním ze základních pilířů slušnosti je schopnost uvolnit a udělat místo. Všímáme si lidí okolo nás a neváháme pustit starší osoby a ženy. Například podržíme dveře, nabídneme pomoc s těžkou krabicí nebo se zeptáme tápajícího, zda někoho nehledá. Osoba zpravidla slušně odmítne, nebo vaši pomoc s radostí přijme, nikdy vás nepošle ke všem čertům. Buran musí být všude první, předbíhá, tlačí se dopředu a do každého strká.

Skáčete do řeči

Totální křupan se pozná také podle toho, že nenechá nikoho domluvit, vykřikuje a skáče do řeči. Je zvykem, že nejprve jedna osoba sdělí svůj názor a poté nás krátkou pauzou vyzve k tomu, abychom pokračovali my. Vychovaný člověk se nehádá a nepokřikuje na ostatní jako na lesy. Nepříjemní uřvanci, kteří musí mít jako jediní slovo, jsou jednou z nejnižších forem života, tak dokažte, že k nim nepatříte.

Nejdůležitější je tento bonton zachovávat při jednání s výše postavenými a tzv. "společensky důležitějšími" lidmi. Například při pracovním pohovoru budete mluvit jen tehdy, když jste tázán a nikdy nepřerušujete hovořícího, ani když říká něco, s čím nesouhlasíte. Nechte ho domluvit a teprve poté sdělte svůj názor.

Obtěžujete okolí

Dnes má sice mobil každý, ale je slušností nevolat lidem příliš brzy ráno a příliš pozdě večer. Respektujte jejich soukromí. Pokud si to dotyčný nepřeje, nebo vás o to přímo nepožádal, snažte se ho po osmé večer již neotravovat. V urgentních případech stačí SMS, že byste rádi zavolali. Je slušné se ale kajícně omluvit, že obtěžujete v nevhodnou dobu.

Stejně tak respektujte ostatní v práci, ve škole nebo třeba i doma. Hlasitou hudbou nebo televizí také dokážete každého vyprudit a v práci se snažte být hlasití jen do té míry, aby vás slyšel ten, kdo vás slyšet má. Neštvete kolegy poslechem rádia Blaník, když jsou to zatvrzelí rockeři. Stejně tak není nikdo zvědavý na vaše filmy v mobilu ve vlaku nebo autobuse. Použijte proto sluchátka.
Křupan štve i sousedy například řvaním, bordelem na zahradě, pálením listí nebo hlučnými párty mezi pracovními dny do tří do rána. Známe to třeba ze studentských kolejí. To, že vám zítra ráno odpadly přednášky neznamená, že můžete kraválem štvát všechny, kteří mají od sedmi ráno zkoušku.

Žerete jako prase

I doma je dobré zachovávat jistý stupeň společensky přijatelného chování. U jídla bychom měli sedět aspoň v trenýrkách, nedrbeme se v rozkroku a nenecháváme volný průchod tělesným plynům. Ve společnosti se pak u stolu neroztahujeme, potravu přijímáme tiše a rozhodně nemluvíme, pokud se to od nás neočekává nebo k tomu nejsme společností vyzváni. Volíme vhodná a odlehčená konverzační témata - například dobré restaurace, jídlo, dovolená. Nebavíme se o politice, zdravotních komplikacích, sexuálních tématech.

Je dobré si také osvojit základy používání příboru. U vesnického táboráku se klidně cpěte rukama a chlastejte lahváče, protože se to považuje v danou situaci za akceptovatelné. Doma si také žerte třeba z kastrólu jako vlčák, ale na recepci využijte příbor - vždy bereme příbor od kraje (malý na předkrm, velký na hlavní chod a nahoře položený malý na dezert). Některé druhy jídel jsou dovoleny konzumovat rukama (například drůběž, včetně po kachničku), ale omezte to na nutné minimum, netrhejte od sebe maso jako divá zvěř, necpěte si velkými sousty hubu k prasknutí a vyhněte se příliš širokým gestům.

Nevydávejte zvuky a nesrkejte (pozor, v některých kulturách, zejména těch asijských, je naopak dovoleno srkáním a odříhnutím dát najevo, že nám chutná). Před pitím si ubrouskem otřete ústa, ať nematláte mastnou pusou skleničkou.

Věřím, že se vám tyto základy společenského chování dostanou brzy pod kůži a konečně budete moci vyrazit do společnosti, kde si pak můžete žít jako král :o)

Rady, které vás přivedou do hrobu :o))

26. srpna 2012 v 21:30 | jask*
Myslíte si, že víte, jak se zachovat v krizových situacích. Ale žijete v omylu - jen znáte stokrát omílané rady, které si někdo neznámý vymyslel. A bude vás to stát život. Pokud si u nás nepřečtete pravdu!

Rady, které vás přivedou do hrobu

Asi jste přesvědčeni, že až vám někdy půjde o život, zvládnete to. Máte přece nakoukáno spoustu dokumentů a nic vás nezaskočí, ne? To je samozřejmě omyl - stejně byste mohli tvrdit, že sledováním filmů s Chuckem Norrisem se stanete mistry v kung-fu. Zde jsou některé často doporučované rady, které vám ale v krizových situacích nijak nepomůžou:

Jak přežít útok žraloka

V každé prázdninové příloze novin radí totéž: Pokud se náhodou octnete na širém moři a velkou rychlostí se k vám začne blížit trojúhelníková ploutev, nepanikařte. A až žralok zaútočí, udeřte ho pěstí do čumáku - bude v šoku a odtáhne. Ha! Pomineme fakt, že žralok je na tuto roli už dlouhé tisíce let expertem, zatímco běžný suchozemec při podobné situaci prostě panikařit musí. Až sebou budete horečnatě zmítat a dusit se slanými vlnami, zkuste zamířit a dostatečně silně trefit přesně správné místo. I pokud se vám to náhodou povede, podle odborníků bude žralok omámen asi minutu, než zaútočí (o to zuřivěji) znovu. Paráda, svou poslední minutu života si zpestříte hysterickým strachem - gratulujeme!

Jak přežít hadí uštknutí

V Česku máme naštěstí jen zmije, ale náhoda je blbec a nikdy nevíte, co komu uteče z terária. Babská rada říká, že jed z rány je nutno vysát - ať už si na kousanec dosáhnete pusou sami nebo musíte poprosit náhodného kolemjdoucího. Jenže - stačí i jen malá ranka v ústech vysávajícího, a jed se dostane do krve i jemu. Máte tak šanci zemřít bok po boku, což je sice romantické, ale celkově na prd. Jed navíc stejně nevysajete všechen a je velmi pravděpodobné, že se vám do rány dostanou z úst bakterie a vaše situace se ještě zhorší. Důležité tedy je se na jakékoliv vysávání vykašlat, ránu seškrtit směrem k srdci a co nejdřív vyhledat lékařskou pomoc. Pokud se vám povede hada zabít a přinést s sebou, doktorům tím dost pomůžete při hledání protijedu. Nezkoušejte to ale za každou cenu - hadi jsou bestie a můžou vás uštknout opakovaně; některé druhy prý navíc můžou kousnout ještě hodinu po své smrti, což nechápeme.

Jak přežít zemětřesení

Stokrát opakovaná poučka zní: Stoupnout si do dveří, protože futra vydrží skoro všechno. Do jisté míry to platí, ale jen tehdy, žijete-li ve velmi starém domě. V dobách, kdy se zárubně dveří dělaly s klenbou, totiž opravdu šlo o nejpevnější místo domu, a často jedinou věc, která z domu po zemětřesení zbyla. Dnešní futra jsou ale většinou k ničemu, mnohem větší šanci budete mít, když se schováte pod velký stůl. Tedy za předpokladu, že to není polotovar, který jste si smontovávali sami a půlka šroubků vám zbyla.

Jak přežít bouřku

Ideálně doma v posteli se sexy holkou nebo naopak. Nicméně někdy vás blesky mohou chytnout v otevřené krajině, a pak už jde do tuhého. Častá rada zní odhodit vše kovové a lehnout si na zem. S odhozením se ještě dá souhlasit, jen dávejte pozor, abyste někoho nezabili, pokud s sebou vláčíte hasák. Ale v žádném případě si nelehejte - pokud budete mít tu smůlu, že bleskudeří do země někde poblíž vás, budete se zemí v kontaktu velkou plochou těla. Elektrický výboj vám spálí vnitřní orgány, a to nechcete. Lepším řešením je co nejrychleji se dostat na co nejnižší místo v okolí a tam se skrčit v sedě na bobku. Poskytujete tak blesku nejmenší cíl a se zemí jste v kontaktu jen chodidly.

rady-ktere-vas-privedou-do-hrobu-01

Jak přežít ztroskotání ve sněhu

Nemusíte jezdit na Antarktidu, při troše smůly se můžete na pár dní ztatit i v Tatrách. A kromě zjevného rizika podchlazení a umrznutí na vás bude číhat ismrt žízní, protože déle než tři dny bez tekutin pravděpodobně nevydržíte. Slavná rada říká - jezte sníh! My říkáme - nejezte sníh! Ano, je to jen voda v jiném skupenství, ale právě o to jde: Jezení studeného sněhu vás připraví o drahocenné tělesné teplo, a i když vás zachrání od smrti žízní, přiblíží vás k umrznutí. Mnohem lepší je sníh do něčeho (čehokoliv) dát a vložit jej mezi vrstvy svého oblečení. Nebude tak přímo v kontaktu s vaším tělem, ale přesto díky vašemu tělesnému teplu roztaje. Trvá to déle, ale vy přeci nikam nepospícháte...

Jak přežít ztroskotání v poušti

V každém druhém dobrodružném filnupřijde hlavní hrdina ke kaktusu, nařízne ho, a pak si pochutná na jeho lahodné a výživné šťávě. Inu, pokud už najdete nějaký kaktus a špičatým nástrojem se do něj pustíte, nečeká na vás voda, ale břečkovitá šťáva. Budiž, i to se dá pít, když je nouze, ale jde o tekutinu bohatou na různé alkaloidy, které silně dráždí žaludek, takže se připravte na průjmy a zvracení a o to rychlejší dehydrataci. Vážně, než pojedete kamkoliv poblíž pouště, vemte si s sebou nějakou vodu v lahvích, není zas tak drahá, a za záchranu života to určitě stojí...

Jak přežít ztroskotání na moři

Nebo vlastně kdekoliv, kde není vhodný zdroj pitné vody (ani sníh, viz výše). Samozvaní odborníci vám budou tvrdit, že můžete pít vlastní moč, ale to si z vás dělají srandu. Moč neodchází z vašeho těla jen tak pro nic za nic, ale protože se tělo potřebuje zbavit různých přebytečných látek, hlavně soli. Pokud budete sůl pitím moči do svého organismu vracet, čeká vás postupná dehydratace a smrt.

Letní bouřky

1. srpna 2012 v 15:43 | jask*
Už se zase řítí na republiku! Letošní letní bouřky jsou nebývale časté a silné. Neznalost přírodních zákonů neomlouvá, a tak se vám snadno může stát, že se vystavíte smrtelnému nebezpečí. Víte, jak se chovat, abyste zůstali naživu?

Letní bouřky: 10 hloupých chyb, které vás mohou zabít. Nedělejte je


10 chyb, které vás ohrozí, když přijde bouřka

  1. Schováte se pod strom. - Překvapivě hodně lidí to stále dělá v domnění, že do osamělého stromu třeba neudeří, když jsou kolem ve viditelné vzdálenosti například vyšší domy. Omyl, blesk může udeřit i do vyššího stromu na řidším okraji lesa. Jediný bezpečný úkryt pod stromy před bleskem je hustý nízký porost - ale tam zase hrozí zranění následkem silného větru.
  2. Neprohlédnete si střechu nad hlavou. - Bezpečný úkryt vám poskytnou především budovy s chráněné hromosvodem. Pokud v lese honem zaběhnete do zchátralého objektu vetché konstrukce a udeří do něj blesk, klidně vám může spadnout na hlavu a způsobit vážná zranění.
  3. Zkusíte se schovat pod skalní převis. - Obrovské nebezpečí, o kterém se určitě ví mezi lidmi mnohem méně, než že může udeřit do stromu (viz osud šílené Viktorky v Babičce). Skály jsou ale vodivé, protože navlhnou. To nejhorší, co můžete udělat, je opřít se o povrch skály zády. Ze stejného důvodu se neopírejte ani o zeď.
  4. Zůstanete v otevřeném terénu nebo ještě hůř v otevřeném terénu na vyvýšeném místě. - Stačí malý kopeček na louce, ze kterého se rozhodnete pozorovat blesky, a už si hrajete se smrtí.
  5. Přitisknete se k sobě s kamarády. - Při bouřce na holé pláni by skupina lidí neměla být přitisknutá k sobě a navzájem se dotýkat. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe.
  6. Lehnete si. - Řeklo se v podřepu. Ne, lehnout si není ještě lepší - naopak.
  7. Do poslední chvíle si užíváte vodní radovánky. - Snad by vás nenapadlo při bouřce se koupat, surfovat, windsurfingovat, plavat na loďce nebo na šlapadle apod. Důležité však je vyklidit bouřce pole včas. Už první blesk, který udeří v lokalitě, vás může ohrozit. Jakmile zahřmí, okamžitě z vody.
  8. Telefonujete. - Nevolejte nikomu, jaké je zrovna počasí. Ani telefonování, ani zacházení s elektrickými nebo plynovými spotřebiči není bezpečné.
  9. Sednete si na karimatku nebo se schováte do stanu a myslíte si, že jste izolovaní. - To ale bohužel nestačí. Hlavní problém je podmáčená půda (proto se nezdržujte při bouřce v okolí potoků nebo na podmáčené půdě - voda je vodivá). Téměř 100% v bezpečí jste před blesky v autě, přemýšlejte však dobře, kde ho zaparkujete, aby na vás například nespadla větev.
  10. Přenášíte kovové předměty. - Tak například hrát golf při bořce je holý nerozum, stejně jako nést deštník vysoko nad hlavou nebo si přes rameno hodit tyče na opékání buřtů (netušíme, co podobného by vás mohlo napadnout). Všechny kovové předměty (ano, i koule na petanque), jsou v bouřce vodivé.


Kdy můžete vylézt: Bouřka je nejvíce nebezpečná ve vzdálenosti 3 km (9 vteřin mezi bleskem a hromem) a blíž. Vyčkejte v úkrytu, dokud nebude alespoň 10 km vzdálená (30 vteřin mezi hřměním a bleskem)

Jak nepřijít k úhoně během sledování sportovních přenosů :o)

27. dubna 2012 v 9:43 | ŽENA-IN
Milé ženy a dívky, přináším vám pár základních rad, které je nutné dodržovat, když váš miláček kouká na sportovní přenosy. Můžete s nimi nesouhlasit, můžete proti nim protestovat, ale pokud máte kousek rozumu v těle, budete je dodržovat.


tv


Když se muž dívá na televizní sportovní přenos, je zakázáno:
  • Přepínat na jiný kanál
  • Procházet se nebo postávat před obrazovkou
  • Žádat o pomoc s čímkoliv
  • Ptát se, proč jeho favorit právě prohrává nebo prohrál
  • Dožadovat se lichotek nebo pozornosti
  • Vyčítat cokoliv
  • Simulovat zdravotní obtíže
  • Žádat ztlumení zvuku u TV
  • Nabízet rozvod
  • Vodit děti a vyžadovat výchovnou lekci
  • Počítat množství zkonzumovaných nápojů
Když se muž rozhodne dívat se na televizní sportovní přenos, je žena povinna:
  • Usmívat se a mlčet
  • Připravit občerstvení
  • Doplňovat tekutiny dle přání muže
Další doporučované rady:
  • Chce-li žena sex, je její povinností zajistit si ho jinde.
Další mohu v průběhu dne na základě vašich žádostí doplnit.

Berte prosím tyhle rady s úsměvem, ne každý miláček je jak přes kopírák :o).
 
 

Reklama