Přináším vám to nej.. z netu a mailíků :o)

Olomoucko, Haná, Morava

Litovelsko - Hanácké ráj

16. května 2018 v 14:53 | jask*

Býčí skála - tajuplné místo pravěkých rituálních vražd

7. června 2015 v 15:43 | jask*
Býčí skála se nachází ve střední části Moravském Krasu, v dolní části Křtinského údolí, mezi městečky Adamov a Křtiny. Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.


Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství. Jméno Býčí Skála, které souvisí patrně s kultem býka si jeskyně vysloužila dávno předtím, než zde byla v roce 1869 nalezena soška bronzového býčka. V letech 1871-1873 zde byl dr. Jindřichem Wankelem odkryt tzv. Halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi.

Mrtvý velmož byl do jeskyně, magicky osvětlené spoře vnikajícím denním světlem, přivezen na dřevěném voze. Spolu s ním přivlekli ozbrojenci do jeskyně na čtyřicet mladých dívek a velmožovy sloužící. Zatímco hranice s nebožtíkem vzplála, ženy s čeledí byly zavlečeny do útrob jeskyně. Nikdo z nich neušel krutému osudu - velmi brutálním způsobem byly usmrceny. Useknuté ruce dívek se našly na kamenném oltáři. Jiným ženám rozetli nebo usekli hlavy. Mrtvoly padaly přes sebe a jejich mučitelé je nechali ležet tam, kde se zhroutily. Také koně neušli krvavým orgiím. Byli rozsekáni na kusy a jejich údy rozmetány po jeskyni. Hrůznou scénu nakonec vykonavači obřadu zasypali obilím. Ke skále se váže řada pověstí, které jsou snad vzpomínkou na děsivý pravěký obřad, jenž plně nevymizel z myslí lidí.

V rozlehlém jeskynním systému je prý slyšet zpěv, výkřiky i volání a objevují se světla tam, kde nejsou žádní lidé. Za temných nocí prý vychází z jeskyní okázalé průvody a za svítání se vrací zpět do hlubin. Když člověk přichází k Býčí skále a soustředí se alespoň trochu, tak pocítí negativní energii, vycházející z jeskyně naproti. Pokud se k jeskyni přiblíží, nepříjemný pocit sílí a je natolik intenzivní, že může příchozího zastavit. Negativní energie linoucí se z Býčí skály pochází právě z rituálních obětí, pravěkého hromadného zabíjení. Energie vychází ze dvou míst. Jeden zdroj je v útrobách jeskyně a druhý ve skalním okně. Z obou míst je cítit zoufalství a odpor zabitých obětí, nedobrovolnost násilného odchodu ze života a lidská beznaděj.

Hanácké skanzen

3. dubna 2015 v 18:00 | jask*
Soubor staveb lidové architektury v Příkazích je jedinečným dokladem hliněného lidového stavitelství z oblasti Hané, kterou představují zejména 4 špaletové stodoly z 1. poloviny 19. století a kompletní hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z r. 1875, na něž navazují zahrady se starými ovocnými stromy. Všechny stavby v areálu, které jsou nemovitými kulturními památkami, doplňuje venkovský mobiliář z let 1799 - 1950.


BLIŽŠÍ INFO NAJDETE ZDE

Jeskyně Šipka

1. dubna 2015 v 17:43 | jask*
Štramberk má ve svém blízkém okolí i jednu světoznámou archeologickou lokalitu - jeskyni Šipku na severním svahu Kotouče. Původně krápníková jeskyně zde byla vyhloubena již v předledovcových dobách vodním tokem obtékajícím Kotouč. Ledovcové působení ji nadále rozšiřovalo a po jeho ústupu s sebou odtávající voda odnesla zbytky měkkých hornin, čímž se jeskyně ještě rozšířila a získala dnešní tvar. Chodba je dlouhá 47 metrů a komín vysoký 7 metrů.



V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum pan Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí, v hloubce 1,7m, ohniště a část čelisti neandrtálského dítěte (tzv. Šipeckou čelist). Tento nález (o 24 let starší než ten v německém Neanderthalu), donutil archeology po celém světě naučit se vyslovovat slovo Štramberk. Když v průzkumu lokality pokračoval, objevil v jeskyni Šipka již zmiňovanou krápníkovou výzdobou. Dnes je však z velké části zdevastována lovci suvenýrů.

Před nepřáteli a rozmary počasí se v Šipce pravěcí lidé skrývali již před více než 32 tisíci lety.
Bylo zde nalezeno také velké množství kostěných pozůstatků zvířat rozličných druhů. Mezi nejzajímavější patřil nález kostí jeskynního medvěda, kterému po jistý čas jeskyně sloužila jako nora. Byly zde ale nalezeny i kosti lva, hyeny, rosomáka, pakoně, srstnatého nosorožce nebo například mamuta, který se do jeskyně dostal jako potrava. Dnes je Šipka obývána jen několika netopýry.

Pověsti z Olomouckého kraje

26. února 2015 v 16:54 | jask*

Olomoucké tvarůžky

24. února 2015 v 13:33 | jask*
Olomoucké tvarůžky (také olomoucké syrečky nebo tvargle) jsou českým zrajícím sýrem, který se vyrábí z odtučněného mléka. Výroba se tradičně soustředila do regionu Haná a to již od 15. století. Dnes je s výrobou olomouckých tvarůžků spojeno město Loštice, kde tvarůžky vyrábí od roku 1876 firma A. W.

Stará radnice v Brně

16. ledna 2015 v 15:17 | jask*
Stará radnice je bývalá radniční budova a nejstarší světská stavba ve městě. Počátky Staré radnice spadají do 13. století, kdy Brno získalo městská práva. Dominantou radnice je radniční věž, která je přístupná veřejnosti a která poskytuje široký výhled na Brno. Výška věže je 62,66 m a vede na ni 173 schodů. V přízemí věže se nachází průjezd, jenž vede na nádvoří radnice a v němž je umístěn brněnský drak a brněnské kolo.


K brněnské Staré radnici se váže několik pověstí. Zřejmě nejznámějšími jsou pověst o brněnském drakovi a o brněnském kolu, přičemž oba tyto předměty jsou dosud vystaveny v průjezdu v přízemí věže. Další legendy, které mají souvislost se Starou radnicí, vyprávějí o pokroucené fiále na radničním gotickém portálu a o zazděném mužíčkovi v Mečové ulici.

Brněnské kolo

Kolářský mistr Georg Birk žijící v Lednici se v hospodě s kamarády vsadil o 12 tolarů, že mezi východem a západem slunce pokácí strom, vyrobí z něj kolo, které poté dokutálí z Lednice až do Brna k rychtářovi, který mu o tom předá potvrzení.

To se mu prý skutečně povedlo 14. května 1636 a od té doby visí Birkovo kolo v průjezdu radnice.

Brněnský drak

Existuje více variant pověsti o brněnském drakovi. Jedna z nich vypráví o drakovi, který se usídlil v blízkosti Brna a který ohrožoval obyvatele i jejich dobytek. Aby se jej zbavili, jistí odvážlivci mu dovezli kožený vak s nehašeným vápnem který drak sežral. Dostal poté žízeň a pořádně se napil vody, což jej ale zabilo.

V jiné verzi se drak objevil u Trutnova, kde jej i zabili. V Brně se zrovna tehdy (v roce 1608) konal sněm, jehož účastníkem byl i arcivévoda Matyáš kterému zabitého draka trutnovští darovali. Arcivévoda ale draka po skončení sněmu daroval městu Brnu, které jej vystavilo v průjezdu radnice.
Existence vystaveného "draka" (ve skutečnosti vycpaného krokodýla) je doložena již v roce 1568,

Pokroucená fiála

Pro nový portál si brněnští radní pozvali mistra Antonína Pilgrama. Slíbili mu tři hřivny stříbra, náklady na materiál a mzdu pro pracovníky, když postaví takový portál, který nikde nemají.

Nezaplatili mu ale zálohu, Pilgram začal na zlost pít, ale zároveň kreslil plány. A když dělníci začali portál sestavovat z dílů, které vytesali dle mistrových plánů, zjistili, že fiály (zvláště ta nejvyšší prostřední) jsou pokroucené. Pilgramovi proto radní chtěli strhnout odměnu a také celé město se mu posmívalo, kamenický mistr tedy proto raději odešel do Vídně.

Jiná verze hovoří o tom, že mistr Pilgram nedostal za svoji práci vůbec zaplaceno, a proto naschvál ohnul prostřední fiálu portálu (řka, že je pokřivená jako spravedlnost v městě Brně), aby se radním pomstil.

Zazděný radní

Za husitských válek se husitské vojsko dostalo až k Brnu a chtělo jej dobýt. Protože ale bylo město chráněno silnými hradbami, tajně získali některé měšťany na svou stranu a ti jim měli otevřít brány.

O tomto spiknutí se dozvěděl šašek císaře Zikmunda Boro, který všechno vyzradil na radnici. Všech šest radních-zrádců zatkli a popravili a hlavu hlavního spiklence Haase nabodli na kůl a vystavili pro výstrahu na radnici.


Nejdelší kolonáda v Česku

15. ledna 2015 v 17:03 | jask*
Květná zahrada v Kroměříži, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celé Evropě - ve své době byla označována jako zahrada Moravy - Hortus Moraviae. Tato původně raně barokní zahrada si dodnes zachovala obdélníkový půdorys (485 x 300 m) a koncepci z dob svého založení. Hlavními dominantami zahrady jsou osmiboká rotunda s kopulí a 244 m dlouhá kolonáda. Pro zahradu jsou dále typické nádherné ornamentální květinové záhony a živé ploty. Od roku 1998 památka UNESCO.


Kolonáda byla postavena jako obdoba římských zahradních vil, které plnily funkci rodových galerií antických památek. Je zde 44 soch, kromě mýtických postav jsou zde i historické osobnosti jako např. Caesar, Augustus, Alexandr Makedonský či Seneca a alegorie stavů v římské společnosti jako např. kněz, senátor či otrok. Sochy jsou na podstavcích popsány, takže není pochyb o tom, koho to autor zobrazil.



Rotunda a květinové záhony z terasy kolonády, Květná zahrada


Mamutíkův vodní park

23. srpna 2014 v 8:57 | jask*
První vodní park svého druhu v České republice! Absolutní novinka! Kde? Dolní Morava v Pardubickém kraji, pod vrcholem Králického Sněžníku.


Jedná se o vodní přírodní areál, kde voda je základním prvkem k hraní, experimentování a získávání zkušeností o přírodě a jejích zákonitostech. Všechny části parku jsou interaktivní a návštěvníci mohou vše sami regulovat, vyzkoušet, uchopit či roztočit.

Voda v horní části parku vyvěrá v Potůčcích, který se větví, vytváří ramena - regulovatelné stavidýlky, mizí pod povrchem, roztáčí mlýnské kolo. Z Potůčků voda vtéká do Říčky, která spojuje celý areál a odvádí vodu do dalších částí a končí svoji dráhu v Brouzdališti. Říčka přivádí vodu do Korýtek, což je systém dřevěných korýtek, stavidel a dřevěných sudů, kde je možno využít k experimentům dřevěné lodičky.

V areálu narazíte na několik zajímavých zařízení a strojů, které můžete sami odzkoušet a seznámit se s jejich využitím. Jde o Tyrolský jez, ztracené kolo, Elektrárnu, Buchar, Archimédes a Závlahu.

Významné osobnosti olomouckého kraje

13. listopadu 2013 v 11:29 | jask*


Poznej střední Moravu

11. listopadu 2013 v 16:12 | jask*
Navštivte Jeseníky s podhůřím, bohaté na přírodní a historické památky, plné značených tras.Střední Morava je jednou z nejpřitažlivějších oblastí České republiky, s příjemným prostředím, starobylými památkami a podmínkami ke sportovnímu vyžití.

Technické zajímavosti


Postupně se rozšiřující středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnůze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.

Zařízení a exponáty jsou plně funkční a jejich provoz vám obsluha předvede. Expozice je ideálním cílem pro rodinné výlety, v místě je vybavení pro odpočinek.


Naučná stezka těžké opevnění ve Starém Městě propojuje šest objektů těžkého pohraničního opevnění vybudovaných v r. 1938 proti německé agresi.


Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky (zdroj idnes.cz). zařadila se tak mezi nejvýznamnější české památky jako jsou třeba hrad Karlštejn nebo zámek Hluboká. V samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším divem České republiky, kdy pro ni hlasovalo 119 158 občanů.

Od roku 2010 je horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně přístupná 6-sedačkovou lanovkou z blízkého lyžařského areálu Kouty. Lanovka vás vyveze 4,5 km pod horní nádrž. K ní se potom dostanete pěšky, na kole nebo využitím minibusu, který tam jezdí kyvadlově. Nově je přístupná 2,5 km trasa lesem po červené, která vede až na korunu horní nádrže.


Maršálkův větrný mlýn v Partutovicích u Hranic je německého typu byl postaven v roce 1837 Antonínem Mockem, jenž k jeho výstavbě použil díly ze staršího mlýna, o čemž svědčí letopočet 1783 na jednom z nosných trámů.

Někdy ve druhé polovině 19. století byl mlýn údajně přemístěn na druhý konec Partutovic. Dnes je mlýn v bezvadném stavu zvenku i uvnitř a je provozuschopný. Jedná se o nejzachovalejší a nejlépe udržovaný větrný mlýn německého typu v České republice a je ukázkou velmi dobré spolupráce památkové péče s vlastníkem.


Velké Losiny jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Jsou známé nejen svou bohatou historií, ale i řadou cenných kulturních památek. Zcela právem k nim náleží také velkolosinská ruční papírna.


Nejen milovníkům vlaků, ale i oblíbencům modelářství, velkým i malým je určena zahradní železnice ve Střížově. V zahradní železnici si prohlédnete všechna měřítka modelů vlaků proplétajících se v zahradě mezi stromy a květinami.

Vládce Jeseníků Praděd má vlastní horu. Hned tu nejvyšší!

21. října 2013 v 14:06 | jask*
Jméno Praděd je neodmyslitelně spjato s Jeseníky. Když ho zaslechnete, okamžitě si vybavíte jejich nejvyšší horu. Možná ale nevíte, že i ochránce Jeseníků se jmenuje Praděd a hora byla pojmenovaná po něm!

Praděd

Jméno Praděd pro nejvyšší moravskou a slezskou horu, kterou najdete v Jeseníkách, je zaznamenáno až roku 1848. Když půjdeme v čase zpátky, zjistíme, že před Pradědem byla hora Niskou Sněžkou, Klínovcovou horou, Keilichterskou Sněžnou horou či Starou vatrou. Jméno Praděd dostal vrchol v polovině 19. století údajně podle mocného vládce zdejšího pohoří.

"To se zlobí Praděd!" zaslechnete občas od místních, když se nad Jeseníky blýská. Nemluví ale o vrcholu tyčícím se nad Červenohorským sedlem,
ale o horském vládci Pradědovi, který se objevuje jako stařec s dlouhým bílým vousem, ale může na sebe vzít prakticky jakoukoli podobu, třeba obra v hornické haleně a s kahanem v ruce.
Jako většina horských duchů i Praděd dobré chrání a zlé trestá - většinou je promění v týraná zvířata. Proto se tu také v lesích říká, že některá zvířata mají lidské tváře. Takže v Jeseníkách pozor na to, jak se budete v přírodě chovat!

Legendy

Je jich více. Mezi nejznámější patří ta o pasáčkovi ovcí, kterému jednou přislíbil v horách stařec tolik dukátů, kolik se mu jen do kapes vejde, za nejlepší ovci ze stáda. Věděl, že ovčák touží po lepším životě, tak si ho chtěl vyzkoušet, jestli si takový život zaslouží. Pasáček mu ovci dal a stařec ho zavedl do nitra hory. Tady bylo ohromné bohatství, tak si pasáček začal plnit kapsy. Pak spatřil zlatý svícen, šoupl ho za košili a chtěl jít. V tom se ale vchod zavřel a pasáček začal bloudit tmou.

Stařec ho trestal za chamtivost a pasáček si začal zoufat, že už nikdy nespatří denní světlo. V tom zahřmělo a on omdlel. Když se probral, ležel na vrcholu hory, byl sám a kapsy měl prázdné. Zajuchal, že neztratil holý život, a utíkal do vesnice, kde příhodu vyprávěl. Vesničané začali považovat moudrého ducha za jednoho ze svých zemřelých předků a začali mu říkat Praděd.

Podle jiné verze legendy šlo v příběhu o zlatý prsten a zámeckého pána, který svůj zámek mocným kouzlem po pasáčkově návštěvě skryl pod obrovskou horu (ano, pod Praděd).

Praděd dnes

Na hoře Pradědu je dnes televizní vysílač. Přesto tu stále sídlí i zdejší mocný horský duch. A díky řezbáři Jiřímu Halouzkovi zde najdete od roku 2012 ve vestibulu věže i jeho sochu v životní velikosti. Po celých Jeseníkách najdete od tohoto umělce 14 vyřezávaných Pradědů (další stojí například v obci Jiřetín), které vždy vytvořil jako dar: "Myslím, že tyhle hory si to zaslouží. Lidé neznají nic jiného než Krakonoše. Když někdo řekne Krakonoš, jsem na nervy. Praděd sem patří, ztvárnili ho lidé už před sto lety."
 
 

Reklama