Přináším vám to nej.. z netu a mailíků :o)

Proč se slaví Velikonoce

30. března 2013 v 19:51 | jask* |  Víte, že...
Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.


Květná neděle

je poslední neděle čtyřiceti denního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy - Květnice, Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Zelený čtvrtek

je čtvrtkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne. Na Zelený čtvrtek má zvláštní postavení volba pokrmů i forma jejich požívání, neboť je to den postní, den nejdelšího (čtyřicetidenního) i nejpřísnějšího půstu v roce, který vyvrcholí na Velký pátek.

Velký pátek

Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.

Bílá sobota

Ve srovnání s biblickou zvěstí o Ježíšově narození nebo utrpení Panny Marie nad smrtí syna, které mají v lidové kultuře svoje reflexe slovesné a výtvarné, zůstává pro nás lidové pojetí Kristova mrtvých vstání spíše skryté. Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání.

Hod boží velikonoční

Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním.

Velikonoční pondělí

České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od středověku a má více podob. Jiná je na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.

Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
  • znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
  • pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
  • pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené vejce bez mrskání.

Polévání vodou:
Podle pramenů z 19. A 20. Století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční "oblevačka" omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.

Velikonoční vejce:
O velikonocích je vejce odměnou koledníkům, datem a předmětem zdobení. Vejce je velikonoční svěcenkou, rituálním prostředkem lidové víry, samostatným pokrmem a významnou součástí velikonočních jídel, místy předmětem her dětí a mládeže.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama