Přináším vám to nej.. z netu a mailíků :o)

Mikuláš vrací úder aneb kdo vymyslel Ježíška

20. prosince 2012 v 12:36 | žena-in |  Vánoce
Ježíšek, Jezulátko, Dítě Ježíš, Milosrdné dítě - tak je označován Ježíš, Syn Boží, ve svých dětských letech. Jak ale přišel k tomu, že se o Vánocích - tedy v čase svého narození - vlastně ještě několik hodin před tím, než ho Maria porodí a uloží do jesliček, aby ho mohl svým dechem zahřívat přítomný zvěřinec, zjevuje (nebo spíše nezjevuje, protože jeho specialitou je, že ho dětské oko nikdy nezahlédne) a rozdává hodným dítkům dárky? Inu, může za to konkurenční boj.


Vše je od Boha!

Velkému reformátorovi církve, Martinu Lutherovi (1483 - 1546), bylo silně proti mysli, s jakou úctou a nadšením je každoročně očekáván svatý Mikuláš (řecky Nikoláos), který rozdával dárky chudým a především dětem. "Vše, co máme, dostáváme přece od Boha!" snažil se Luther vštěpovat všem včetně svých ratolestí. Jeho dítka ovšem na dárcích trvala a tak, inspirován zřejmě alsaskou legendou apokryfního původu o tom, že k Ježíškovým jesličkám přinesli dárky nejen pastýři a králové, ale i místní dítka, rozhodl, že dárky budou - ale až na Vánoce a jejich původcem bude, jak jinak, Bůh, ovšem ve své dětské podobě, tedy Christkind - Ježíšek.

Nehrajte si s ním!

Ježíšek měl v té době za sebou už pěkných pár století vývoje. Poprvé začal být zmiňován kolem 3.-4. století v apokryfních spisech (tedy v dílech považovaných oficiální církví za poněkud nevěrohodná). Lidu totiž vadilo, že oficiální literatura - evangelia - zmiňuje Ježíšovo narození, a pak až jeho kázání v chrámu ve dvanácti letech. Co dělal Syn Boží mezi tím? V průběhu času se vyrojila řada mýtů a spekulací - od těch vcelku neškodných, že chránil své rodiče, zaháněl bouřková mračna a uzdravoval, přes problematičtější - že tvořil z hlíny ptáčky a oživoval je, až po výslovně děsivé lidové vyprávěnky o tom, jak vylezl po slunečních paprscích do mraků, protože si s nimi chtěl hrát, ale děti, které lezly za ním, se na kluzkých paprscích neudržely, popadaly a zabily se. Rodiče prý proto zakazovali dětem si s Ježíškem hrát.


Svěřil se do rukou člověka

Úcta k Dítěti Ježíšovi se postupně šířila katolickým světem, a to jak v projevech apokryfy inspirované lidové zbožnosti, tak podložena oficiální teologií. Ježíšovo dětství je, jak začalo být zdůrazňováno, zcela plnohodnotnou součástí Kristova výkupného díla. Bůh se v dítěti svěřuje do rukou člověka. Zdůrazněny jsou tak pasivní křesťanské ctnosti. Jesličky jsou, stejně jako kříž, v očích světa pohoršením, v obou případech Bůh bojuje zbraněmi světu nepochopitelnými. Vánoce jako vrcholný svátek úcty ke vtělení se tak, především v renesanci, staly i časem úcty k Ježíšovu dětství, která se mimo jiné začala, především díky karmelitánům, prosazovat i formou uctívání sošek Jezulátka, z nichž nejznámější je to pražské.

Álfové a spol.

Lutherovým dětem však varianta s Ježíškem zdaleka nedostačovala, a tak prý moudrá reformátorova žena, bývalá jeptiška Katharina von Bora, nadělovala dítkům dárky při obou příležitostech - na svatého Mikuláše i na Vánoce. Myšlenka Ježíška se ovšem těžce prosazovala nejen v Lutherově rodině, ale i ve světě. Zatímco zvyk rozdělovat dárky se brzy ujal, v tom, kdo je přináší, nebylo a doposud není zcela jasno. Luther a po něm i další reformátoři prosazovali Ježíška, ze severských zemí dorazila silná konkurence v podobě germánských álfů=elfů, postupně deformovaných v různé trpaslíky a skřítky (například ve Finsku se dotyčný odíval do kozích kůží a říkalo se mu Joulupukki), případně ve zosobnění Nového roku - německý Weinachtsmann (někdy ztotožňován s germánským bohem Wotanem) a francouzský Papa Noel. Především v anglikánských církvích pak zůstal favoritem sv. Mikuláš.

Na tahu je Santa

Nakonec se Ježíšek přece jen prosadil, paradoxně ani ne tak zásluhou protestantských církví, i když z germánského původu mu zůstaly blond vlásky, ale především proto, že ho v 19. století adoptovala církev katolická a naroubovala ho na výše zmiňovanou dlouhou tradici úcty k Jezulátku. V dnešních dnech přináší Ježíšek dárky především v Čechách (od 19. století), ale i v jižním Německu, Švýcarsku, Rakousku, Sudetech, Tyrolsku, Lichtenštejnsku a v některých oblastech jižní Brazílie. Postupně ho ovšem vytlačuje ten, kvůli kterému byl původně "povolán do boje" - pozměněný, pohanskými nánosy a komercí doslova "zmutovaný", ale přece životaschopný bývalý sv. Mikuláš anglikánů - Santa Claus.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama