Přináším vám to nej.. z netu a mailíků :o)

Červen 2011

Konec světa v roce 2012 ???

15. června 2011 v 12:36 | jask* |  Tajemno

21. prosince 2012 končíme?

21. 12. 2012 je oficiální datum konce světa. V tento den se podle mayského kalendáře dostane do jedné roviny Země, Slunce a střed naší galaxie. Tímto datem také mayský kalendář končí, protože podle jeho tvůrců již kalendář nadále nebude potřeba.
S koncem světa v roce 2012 také počítají někteří výrobci videorekordérů a jejich software umožňuje programovat pořady k nahrávání jen do 31. 12. 2012. I tak je jejich funkce nahrávání splněna s dostatečnou rezervou.

Jak bude konec světa vypadat?

Nevím. Narozdíl od ostatních si však myslím, že konec světa neproběhne nějakou formou apokalypsy. S největší pravděpodobností pouze skončí svět, tak jak jej známe dnes. Vyspělý civilizovaný svět je jeden obrovský lidín (toto neexistující slovo je odvozeno od slov vepřín a kravín). Lidé jsou ve svých kotcích napojeni na vše potřebné k pohodlnému životu.
Voda, teplo, elektřina a plyn jsou naprostou samozřejmostí. Při výpadku byť jediného zdroje však končíme. Bez plynu zmrzneme, bez elektřiny se zhroutí distribuce potravin atd. Ve svém okolí pozoruji, že si tuto hrozbu v podstatě nikdo nepřipouští.








Jsou extroverti šťastnější než introverti?

15. června 2011 v 12:10 | kafe.cz |  Víte, že...
Stydíte se? Jste uzavřená? Nevíte, o čem mluvit s kadeřnicí nebo s kolegyní během společné cesty metrem? Pro rozené introverty zde máme pár tipů, jak uspět v extrovertně orientovaném světě.


Extrovert, Vztahy, Lidé, Introvert, Tipy, Rady


Možná jste se narodila jako mistryně společenských her všeho druhu. S každým dokážete prohodit pár slov, ať už jde o sousedku, vietnamského zelináře, kadeřnici nebo vašeho souseda na sedadle v autobuse. Znáte podrobnosti ze života všech svých kolegů z práce, flirtujete, kudy chodíte a pojem "trapné ticho" je vám zcela neznámý a nepochopitelný.
  • Anebo to máte právě naopak.
Se sousedkou i se zelinářem se jen slušně pozdravíte, u kadeřnice zarytě mlčíte a před sousedem v autobuse se schováte za rozečtenou knížku. Netroufáte si sama oslovit cizího člověka a když je potřeba (třeba na večírku) udržovat nezávaznou konverzaci, během trapných odmlk se propadáte studem.


V tom prvním případě jste extrovertní typ a s tímhle nastavením své osobnosti jste nejspíš vcelku spokojena. Patrně nikdy v životě jste nezatoužila být více uzavřená a méně společenská. V případě číslo dvě jste introvert. A i když můžete vést velmi šťastný život v harmonii se svou osobností, nejspíš jste si někdy - třeba během dospívání - zažila období, kdy jste si zoufale přála se změnit. Možná jste si připadala nudná. Anebo jste se bála, že vás tak vidí ostatní. Toužila jste být extrovertní, žoviální, bezstarostně upovídaná.

Vyjděte z ulity

Ačkoliv na introvertní povaze není oproti extrovertní nic méněcenného (naopak, má řadu předností: introverti například nejsou tak povrchní a mívají originálnější nápady), pravdou je, že introverti se se svým nastavením častěji a víc trápí. Ve společnosti, která nás všechny nutí, abychom se uměli "prodat", je extrovertní chování výhodou. Často je důležitější, zda umíme své okolí přesvědčit o svých přednostech, než ty přednosti samotné...



Podle nejnovějších vědeckých výzkumů se navíc i nejzapřisáhlejší introverti cítí šťastnější, když na krátkou chvíli přestoupí "na druhý břeh" a chovají se a jednají jako extroverti.
  • Psycholog William Fleeson uveřejnil v časopise Journal of Personality and Social Psychology výsledky studie, během níž zkoumal měnící se nálady několika stovek lidí během několika týdnů. "Každý, doslova každý účastník studie se cítil šťastnější ve chvílích, kdy se choval extrovertně, než v okamžicích, kdy se choval introvertně," píše Fleeson. "Platí to i pro zaryté introverty."
Dokonce i velmi nesmělí a zamlklí lidé si odnášejí úsměv a jsou více spokojeni sami se sebou, když se přiměji například prohodit pár vět se sousedem nebo trafikantkou.

Pár tipů, jak zvládnout nezávaznou konverzaci:

  1. Ptejte se. Nejlepší odpovědi dostanete na ty nejjednodušší otázky.
  2. Mluvte o tom, co zajímá vás oba. Tedy třeba o tom, že sousedé zapomínají zamykat domovní dveře. Nebo o tom, jak se u vás před domem špatně parkuje.
  3. Držte se posledních 24 hodin, doporučuje komunikační teoretik Robbie Vorhaus na svém blogu Vorhaus.com. O dnešním počasí. O včerejším fotbalovém zápase. O celebritě, kterou právě dnes propírají v Blesku.
  4. Poslouchejte toho druhého a reagujte na to, co říká. Je to zdvořilejší a také snadnější, než neustále vymýšlet nová témata.
  5. Zanadávejte si spolu. Američané sice v konverzačních příručkách doporučují držet se pozitivní stránky věci, ale v Čechách v tomto směru platí trochu jiná pravidla.

Mingles: Nový trend v partnerství

15. června 2011 v 11:12 | jask* |  Vztahy
Žijete sama, přitom máte vážný vztah. S partnerem se vídáte, kdy a kde chcete, nemusíte mu vařit, prát, ani žehlit. Líbil by se vám takový život? Pak se přidejte k mingles!


O vdávání rozhodně neuvažujete, ale ani o životě na »psí knížku«. Nedovedete si totiž představit, že by se do vašeho útulného bytečku najednou nastěhoval nějaký chlap a narušil váš svět.
Ráno byste zakopla o jeho odhozené oblečení, po cestě do koupelny posbírala odhozené ponožky a špinavé nádobí a až byste konečně dorazila na toaletu, musela byste sklopit zvednuté prkénko. Dokonale byste se pak probrala u zašpiněného umyvadla a zrcadla s cákanci od zubní pasty… Tak to tedy ne, říkáte si. Jenže na druhé straně - nechcete být sama, bez stálého partnera, zkrátka single. Co s tím? Řešení je jednoduché, staňte se jednou z mingles!

Mingle: Vdaná, ale svobodná

Co to proboha je, říkáte si? Nic složitého. Zkrátka partneři, kteří spolu jsou a nejsou. Chodí spolu, spí, randí, jezdí na výlety, zajdou si na víno, ale zásada je - rozhodně spolu nebydlí. Nový mingles trend k nám samozřejmě přišel z Ameriky a Velké Británie a jde o zkratku slov, která nejlépe vystihuje, o co tu jde: z anglického »Married but single« - »Vdaná, ale svobodná«.

Vztah plný svobody - a samoty?

Každá mince má dvě strany a stejně tak je tomu i u mingles. Máte svou svobodu, můžete volně dýchat, nikdo vás neustále neobtěžuje či neúkoluje, děláte si v podstatě, co chcete. Jen byste měla dodržet mingles zásady - věrnost a důvěru. To jsou také hlavní důvody, proč být mingles rozhodně není pro všechny - partnerovi musíte naplno věřit, jinak se utrápíte. A musíte počítat s tím, že ne vždy, když budete potřebovat, bude někdo po ruce.

Láska bez stereotypu (i bez rodiny)

Mingles jsou nadšení hlavně z toho, že se do vztahu nevkládá stereotyp. Tím, jak s partnerem nežijí, jim nestihne zevšednět. Těší se na sebe a vlastně neustále randí. Nemusí se na nikoho vázat a mohou se více věnovat práci a zálibám. Jenže to má i své nevýhody - když onemocníte nebo budete potřebovat pomoc, nemusí být váš partner vždy po ruce. Nikdo vám nepomůže s náklady na domácnost a se zaplacením nájmu. Strávíte spoustu večerů sama (a možná i nedobrovolně) a hlavně - čím déle budete žít sami, tím těžší pak bude založit rodinu a začít žít společně.

Mingles rodiny? Žijí odděleně!

Myslíte si, že takoví mingles neuvažují o rodině? Ale omyl. Jsou mezi nimi i takoví, nad kterými se odborníci hrozí: mají děti a stále žijí odděleně! Podle psychologů je takový vztah, který model rodiny rozvrací, zcela mylný, a tak mingle život doporučují (pokud vůbec někomu) jen bezdětným párům. Jenže vzdát se mingle stylu není jednoduché. Jeho vyznavači tvrdí, že se s ním člověk už narodí. A tak mnoho vztahů se právě na rodinném životě rozpadne. Zaujal vás mingle život? Zvažte všechna pro a proti. Jde totiž o dlouhodobou volbu, která se těžko vrací zpět.

Telekineze: jev bádaný, ale neprobádaný

15. června 2011 v 10:40 | ŽENA-IN |  Tajemno
Po mnoha staletí neprobádaným, ale i v současnosti probádávaným jevem je telekineze, nebo také psychokineze. Jedná se o anomální jev, spočívající v pohybování či přemísťování předmětů pouze soustředěnou vůlí jedince.

Telekineze je v podstatě definována jako schopnost hýbat nebo posouvat předměty na fyzické úrovni pouze duševní energií. Tuto schopnost má mít pouze několik "vyvolených". Přesto, že v oboru telekineze věda i magie tápe ještě více než u telepatie, obě strany dospěly k názoru, že telepatie a telekineze nemají shodné příčiny. Pokud ovšem vůbec existují.

Někteří nejodvážnější jedinci sní o tom, že se jim podaří dokázat, že metodou telekineze ve velkém byly kdysi přemísťovány i ohromné kamenné bloky v Baalbeku, kvádry při stavbě pyramid či dokonce sochy Moai na Velikonočních ostrovech. Tato tvrzení se nám však v dnešní době jeví jako holý nesmysl.

bloky
těžko si lze představit, že tyto kamenné bloky v Baalbeku byly přemístěny telekinezí

Doposud byla telekineze hlavně doménou médií, které si pomáhaly magnetem, připevněným na podvazku na stehně, pohybujícím se pod stolkem zakrytým ubrouskem. Jehly a kousky kovu pak po stole rejdily o sto šest. Ale někdy "rejdily" i věci okolo stolu.

Plazmový fyzik, profesor R. G. Jahn z Princetonské univerzity vyslovil domněnku, že naše formulace fyzikálních zákonitostí má nějakou chybu, která je podmíněna nepřesností při přeměně jevů ze světa fyziky do světa našich myšlenek.

Mágové ihned dodali, že může jít o nepřesnost při transformaci jevů z oblasti exoterického poznání do poznání esoterického, s tím, že nepřesnost je tak malá, že pro "průběh normálních životních pochodů i pro chování organismů v přírodě nemá žádný význam z hlediska jejich přežití. Proto zůstala během biologické evoluce nekorigována".


Pánské plavky aneb od planďáků po tanga

15. června 2011 v 10:23 | ŽENA-IN |  Muži
Líbí se vám jejich "plavkový" vkus ? Jaké plavky se vám na mužích líbí? Jsou to široké a dlouhé planďáky, nebo minimalistická tanga? Jejich výběr prý vypovídá i o jejich povaze... Tak schválně, co je na tom pravdy.


plavky

Muži, co nosí:


Plavkové bermudy
Tyhle planďáky, které končí kousek nad koleny, nosí hlavně pohodáři, kteří z ničeho nedělají vědu. Mají duši kluka, smysl pro humor, někdy lehce infantilní a rádi se baví.

Plavky trenýrkové
Prý nosí muži s dobrodružnou povahou a sportovním duchem. Mají pro strach uděláno a rádi riskují. Jsou velice akční a válet se jen tak na pláži je asi neuvidíte.

Obepínající plavky
Muži, co nosí těsné a přiléhavé plavky s nohavičkou i bez, jsou sebevědomí a přesvědčeni o tom, že mají pěknou postavu. Je dost možné, že budou trochu zahleděni do sebe. Všimněte si, že se pořád cvičně otáčí za holkama, aby sklízeli jejich obdivné pohledy.

Tanga
Plavky, co skoro nejsou vidět, nosí muži, kteří chtějí udělat dojem. Pokud má kromě titěrných plavek ještě vymakané svaly, super bronz a hladkou kůži bez jediného chloupku, je to samolibec, kterého ze všeho nejvíc zajímá vlastní vzhled.


Proč je lepší být ženou

10. června 2011 v 8:21 | iDnes |  Ženy
Ženská emancipace se nám zvrhává. Už nám nestačí, abychom si byli s muži rovni, některé z nás se v ně dokonce proměňují. Přitom být žena je mnohem větší terno. Je spousta vlastností a schopností, které bychom si měly hýčkat, muži nám je mohou závidět. Tady jsou...

1. Intuice

Jsme vnímavější než muži, a tak není divu, že některé situace a dění dokážeme dopředu předjímat. Jinak se tomu říká také šestý smysl a racionálně založení muži mají možná pocit, že z nás v tu chvíli mluví pomatená šarlatánka. Není to tak. Tohle vnitřní čidlo, o kterém samy ani netušíme, jak vlastně funguje a proč občas je v klidu a jindy se varovně spustí, máme lety ozkoušené - funguje, a tak se jím řídíme. Rozum může stokrát varovně křičet: Ne, je to hloupost, udělej to, jak říkám já! My vsázíme na ten nejistý hlásek zevnitř.

2. Empatie

S kamarádkami prožíváme jejich rozchody, problémy s dětmi, vzestupy a pády v práci, jako by šlo o vlastní prožitky. Problémy našich blízkých bereme jako naše problémy. Schopnost vcítit se do druhých, naslouchat jim, to je hlavní ženský benefit, který umíme zužitkovat jak v soukromí, tak i v práci.

Schopnost empatie je ženám přirozená i díky tomu, že obecně oproti mužům nás víc zajímají mezilidské vztahy. Baví nás o nich mluvit, babrat se v nich, radit s nimi.

Pokud máte za šéfovou ženu, je takřka jisté, že jí bude zajímat, jak žijete, kolik máte dětí, co dělá váš manžel, pochopí, když budete řešit osobní problémy. Samozřejmě musí mít tahle míra empatie své hranice, abychom poznaly a jasně se vyhranily, když ji začne druhá strana zneužívat.

3. Trpělivost

Tahle vlastnost není daná každé ženě, ale rozhodně je víc trpělivých žen než trpělivých mužů. Umíme se déle soustředit na konkrétní činnost, nebouchají nám "saze" tak často, když se věci nedaří. Pokud vás trpělivost úspěšně míjela za svobodna, s příchodem dětí budete mít na tuhle vlastnost s příměsí flegmatičnosti patent.

Když jsme u trpělivosti, nejde nezmínit hysterii. Ta se často označuje za typicky ženskou vlastnost. Hysterek je opravdu dost, ale stejně tak se s nekontrolovanými emočními výboji setkáte i u mužů. Těm se však odborně neříká hysterky, ale hystrioni.

4. Diplomacie

Zajdete si ke kadeřnici, chcete nějakou změnu, léta nosíte stejný účes. Tak proč se trochu neodvázat? Bohužel po dvou hodinách odcházíte ze salonu na rozpacích z pestrobarevné hlavy a prapodivně asymetrického střihu. Jak zareaguje partner, když přijdete domů? "Ježiš, co to máš na hlavě? To je teda nářez."
Je upřímný, to se počítá, ale v tuhle chvíli čistou pravdu slyšet prostě nechcete. Takže to skončí tak, že vy jste naštvaná a on uražený, protože nechápe, co vlastně udělal. Večer vyrazíte na kafe s kamarádkou. Nad vašimi vlasy nebude nadšeně vykřikovat, ale ani vás nezkritizuje. "Alčo, není to špatný, to ne, když si sčešeš za uši, vypadá to i dobře. Ale možná příště zůstaň u té hnědé."

Umíme říkat věci tak, aby toho druhého nezasáhly a nepoložily na lopatky. Upřímnost je hezká vlastnost, ale pravdu je lepší zabalit do pozlátka. I nepříjemné věci se dají říct tak, aby nebolely.

5. Přiznáme slabost a poprosíme o pomoc

Jako ženy máme výhodu, že se nemusíme schovávat za masku tvrďáka, a když nám je nejhůř, klidně si pobrečíme, upustíme stavidla emocím. Nehrajeme si na to, že umíme všechno, že všemu rozumíme, všechno zvládneme. Zato pánové se občas předvádí ve stylu brouka Pytlíka - všude byli, všechno znají nejlíp.
My ženy nemáme pocit, že jsme chytřejší než navigace a že je potupné zeptat se v supermarketu, kde mají aviváž, nedej bůh ptát se v cizím městě na cestu! Co je na tom, přiznat, že něco nevím? Že na něco nestačím? Když vím, že mám obě ruce levé, zavolám si na přidělání nového zrcadla řemeslníka a neberu to jako degradaci.

6. Nejsme ješitné

Proč ženy netrpí pocity, že jsou nejlepší, nejchytřejší, nejvtipnější...? Chybí jim k tomu ego. Superego. To totiž muži dostali do vínku v takovém množství, že na nás už ho mnoho nezbylo. A tak potřebují neustále chválit a obdivovat.

Vy za to, že při cestě z práce nakoupíte, uvaříte, uklidíte, sbalíte děti na školu v přírodě, ovace nečekáte, muž, když po třech urgencích konečně dotáhne kapající kohoutek, pochvalu slyšet chce. A svůj záslužný čin vám bude připomínat ještě napřesrok nad štědrovečerní večeří.

Některé ženy s touhle mužskou vlastností umí skvěle manipulovat - pochlebují a chlap dělá, co ony chtějí, jiné na to nemají náladu a je jim to z duše protivné. Ženy jsou zvyklé spolu kooperovat, ne soutěžit a předhánět se ve výkonech. Dokáží ocenit, v čem je lepší ta a v čem zase jiná, a jednotlivé klady spojit. Muži se budou předhánět v sólo výkonech, takže výsledek někdy vyjde vniveč.

7. Zvládáme víc věcí najednou

Tuhle vlastnost jsme si přinesly z pravěké jeskyně. Tolik zpopularizovaná teorie tvrdí, že muži jsou lovci, tudíž zvládají soustředit se jen na jednu věc. Ženy byly sběračky, staraly se o děti, oheň a ještě vyrážely sbírat plody.

Díky tomu zvládáme telefonovat, přitom psát e-mail a ještě si ořezat tužku, stejně tak je nám mozek schopný jet na víc frontách: při poradě si poznamenáváme úkoly a vedle toho plánujeme nákup na večeři a po esemeskách navigujeme děti na kroužky po škole. V tomhle prostě muže trumfneme levou zadní.


Ilustrační foto.

8. Ženskost

Jsou ženy, které se stylizují chováním i vizáží do chlapů. To je jeden extrém. Ale ženskost není ani to, že vám z výstřihu skoro vypadávají ňadra a minisukně připomíná rozměrem bederní roušku. Ženskost vychází z vašeho dobrého vkusu a chování a dodává vám auru výjimečnosti.

"Každá žena by si měla uchovávat křehkost, vlídnost, citlivost a starostlivost... A měla by umět šikovně využívat ženské zbraně," tvrdí Vlaďka, jedenatřicetiletá maminka dvou dětí z Prahy.

Svou zkušenost s obrácenými rolemi popsala i slovenská herečka Zuzana Fialová. "Potřebuju chlapa, abych mohla být ženou. Chvíli jsem bez něj byla a v některých věcech jsem musela být mužem, musím přiznat, že se mi to nijak zvlášť nelíbilo. Někdy jsem musela být hrozně věcná, praktická a už jsem si přestala být sama sobě zábavná, neměla jsem čas být rozkošná. Vadila mi ta věcnost, to mě nenaplňovalo."

9. Nejsme agresivní

Přiznávám, ženy jsou hašteřivé, umí vybouchnout, ale viděla jste někdy nějakou, která ve vzteku švihne mobilem o zeď nebo rozkope odpadkový koš? Případně vyzve v hádce kamarádku, že si to vyřídí ručně venku? Muži mají potřebu se stále s někým poměřovat, když ne rovnou fyzicky, tak aspoň slovně na fotbale nebo za volantem.

10. Netrpíme rýmičkou

Byť jsme tělesnou konstitucí drobnější, z nějakého "záhadného" důvodu fungujeme i ve chvílích, kdy máme teplotu, teče nám z nosu, bolí nás v krku a v hlavě máme partu permoníků, která se snaží dohnat pětiletku. Muž v tu samou chvíli očekává příchod smrti, vyžaduje veškerou pozornost a soucit. Příroda asi dobře věděla, proč možnost rodit dala nám...

Rovnoprávnost je třeba podporovat, ale rozhodně neznamená, že ženy v jejím rámci přeberou chování a charakter vlastní doteď mužům a ty ženské zapudí. To by totiž za pár let mohl být svět plný mužatek s ostrými lokty a nejistých zženštělých mužů, z kterých se skutečně stanou jen ony chodící spermobanky.


Věci, které vám zaručeně (ne)zlepší náladu.

8. června 2011 v 21:17 | jask* |  Vztahy
Máš průšvih v práci? Nepohodla jsi se s kamarádkou? Přítel ti práskl dveřmi před nosem? Nebo se prostě jenom cítíš pod psa? Existuje pár legendami opředených triků na zlepšení nálady. Ale pozor: ve skutečnosti mohou tvoji "depku" ještě zhoršit.

Vztahy, Nálada, Deprese, Smutek, Rady, Tipy

1. Udělám si radost.

Co od toho čekáš? Sandálky na jehlách, nová kabelka, rtěnka nebo vůně... Když jsou na vás všichni tak zlí, máme přece právo se trochu hýčkat. Kdo jiný to také udělá, když ne my?
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Malá radost potrvá jen chvilku, ale díra v rozpočtu, kterou si tím způsobíš, vydrží velmi dlouho. A výčitky svědomí také. Za pár hodin po takovém impulzivním nákupu se budeš cítit ještě hůř než před ním.



2. Polevím v disciplíně.

Co od toho čekáš? Když se cítíme mizerně, můžeme propadnout dojmu, že nám bude lépe, když na sebe budeme "hodnější". A tak si dopřejeme cigaretu (i když se snažíte přestat kouřit), zmrzlinový pohár (přestože je vaším cílem zhubnout do plavek) nebo zrušíme večerní výpravu do tělocvičny.
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Jen chvilkový pocit pohodlí. Naopak, pokud u svých předsevzetí vytrváš, ohromně si tím zvýšíš sebevědomí a získáš důvod být na sebe pyšná. Budeš mít pocit, že svůj život držíš ve svých rukou.

3. Zavřu se doma a vypnu telefon.

Co od toho čekáš? Být sama a s nikým nemluvím je přesně to, po čem právě teď toužíš. Nemáš sílu se na někoho usmívat a nutit se do společensky přijatelné konverzace.
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Depka se v izolaci jen prohloubí. Pokud naopak zavoláš kamarádce a pozveš ji na víno, možná tě to bude zpočátku stát trochu přemáhání, ale rozhovor tě nabije energií a pomůže vidět svou situaci z nadhledu.


4. Někoho seřvu a vybiju si vztek.

Co od toho čekáš? Patrně se ti zdá, že negativní energie v tobě přímo bublá, a máš pocit, že když ji na někoho nasměrujete a necháte ji vybuchnout, uleví se ti.
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Psychologické studie ukazují, že podobným "vybíjením" se vztek ještě zesiluje. Nehledě na to, jak se bude cítit tvoje nevinná oběť.

5. Zůstanu celý den v pyžamu.

Co od toho čekáš? Nebudeš se do ničeho nutit, dopřeješ si pohodlí a načerpáš zpět ztracenou energii.
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Ve skutečnosti se často cítíme podle toho, co právě děláme. Budeš-li se doma celý den povalovat v pyžamu, patrně se na jeho sklonku budeš cítit ještě více unavená, apatická, neupravená... a možná taky bezmocná, pasivní a neschopná.

6. Dám si dvojku vína.

Co od toho čekáš? Že se uvolníš, rozpustíš stres a prostě ti bude fajn.
  • Co ti to ve skutečnosti přinese? Bude ti fajn... prvních pár minut. Pokud používáš alkohol jako rozpouštědlo stresu, sice se uvolníš, ale po chvilce tě velmi pravděpodobně rozbolí hlava, ztěžknou víčka a propadneš otupělé apatii.

Muzeum penisů na Islandu

6. června 2011 v 21:26 | jask* |  Víte, že...
Je takřka neuvěřitelné, ale opravdu se jedná o muzeum penisů a najdete ho na Islandu v Húsavíku (dříve Rejkjavík). The Icelandic Phallological Museum je pravděpodobně jediným muzeem tohoto druhu na světě.



Sigurdur Hjartarson majitel muzea u sloního penisu



Toto islandské muzeum obsahuje unikátní sbírku penisů a penisových částí, patřící téměř všem suchozemským a mořským savcům, se kterými se lze na ostrově shledat. Návštěvníci muzea mohou vidět třicet osm kusů od patnácti druhů velryb, jeden kus od pravého polárního medvěda samotáře, devatenáct exemplářů patřících sedmi různým druhům tuleňů a mrožů, a desítky kusů dalších druhů suchozemských zvířat.

Jeho kolekce, kterou začal sbírat v roce 1974, má nyní 261 dobře zachovaných exponátů 90 různých živočišných druhů. Jako první získal penis býka.

Největší je velrybí

Největší penis, jaký je tady představen, patří velrybě; váží 70 kilogramů a je dlouhý 1,7 metru.

Nejmenší je naopak pohlavní ústrojí křečka, které má sotva dva milimetry a je třeba se na ně dívat zvětšovacím sklem.

Exponáty jsou dary rybářů, biologů a lovců

Exponáty, které muzeu darovali rybáři, lovci a biologové, jsou umístěny ve skleněných nádobách naplněných formaldehydem nebo jsou vysušené a pověšené na zdi. Člověk má dojem, že je buď ve vědecké laboratoři, nebo v nějaké místnosti s trofejemi.

Hjartarson zaplatil pouze za jeden exemplář, a to za téměř metr dlouhý penis slona, který je vycpaný a stojí na dřevěné desce v sekci zahraničních exponátů.

Od 8. dubna letošního roku se Islandské muzeum penisů může pochlubit novým savčím penisem. Konečně se kurátorovi výstavy podařilo do unikátní sbírky zařadit falus s varlaty druhu Homo sapiens islandicus. Dárcem se stal dvaadevadesátiletý Islanďan Páll Arason, který zesnul letos v lednu. Muzeu přitom přislíbil věnování svého údu před čtrnácti roky.

Tak jako jiné exponáty, Arasonův penis a šourek s oběma varlaty jsou naloženy ve formaldehydu a vystaveny ve skleněné láhvi.

Nešťastné pády nejen modelek .))

6. června 2011 v 21:01 | jask* |  Móda
Kráčejí po přehlídkovém mole, musí se tvářit vážně, "házet" jednu pózu za druhou do objektivů fotografů, kteří je ostražitě sledují, když tu najednou zjistí, že se cosi stalo a matička Země je nemilosrdnou gravitační silou složí celou vahou k podlaze. I když je to možná nepříjemné i toto neodmyslitelně patří k práci modelky...



Nevěra v přímém přenosu

6. června 2011 v 20:28 | jask* |  Video
Žena zabila při nevěře přistiženého manžela.. v přímém přenosu reality show..




Proč jsme unaveni ?

6. června 2011 v 20:09 | jask* |  Zdraví


Hádanka

1. června 2011 v 22:01 | jask* |  Zábava